Dneska jsme si v klubovně posílali staré dopisy a já si vzpomněla, že tahle nástěnka existuje, takže jsem musela dopsat můj už dlouho rozepsaný příspěvek :D

Takže Alíka jsem našla o covidu, kdy jsem chodila číst vtipy, když jsem se nudila. O něco později jsem narazila na poradnu, kde jsem si pročítala odpovědi a pak mě napadl ten geniální nápad, že si to tu projdu, co tu kromě vtipů a poradny je. Pak jsem narazila i na katalog dárků a uviděla, že se tu sbírají kačky (chtěla jsem dárky zadarmo no :D) a tak jsem běžela za mamkou, aby mi založila účet, s čím teda souhlasila a já se objevila tu.

Pamatuju si, že jako štěně jsem založila i nástěnku, která teda skončila hned zamčená, protože jsem nepochopila vyhledávání na stromě a tam mi Veryfr (za co jí chci moc poděkovat) vysvětlila, jak to tu chodí. Pokud se někdo chcete pobavit tak zde Hogův vtípek :D

Další človíček, kterého jsem si fakt moc oblíbila byla tygřice8, která mi napsala do pošty asi hodinu po registraci a staly se z nás fakt skvělý kamarádky! Nikdy nezapomenu jak jsme si celý dny psaly o všem možným i nemožným. <3

Fakt jsem ráda, že mě pak přijali i lidi v klubovně a mohla jsem chodit k zamčenému stolu, kde byla skvělá komunita lidí a celé dny jsem byla tam, protože online výuka v tu dobu nikoho nezajímala

O něco později mi Majda napsala, jestli nechci do kina, z čehož jsem měla fakt velkou radost a šla se zeptat rodičů. Naštěstí po dlouhém přemlouvání souhlasili a já mohla do kina. Potkala jsem spoustu fajn lidí, ale bavila jsem se jen s Viki_show a KoloJM83, za co jim děkuju, že se mě ujaly :D

Později byl sraz v Praze, kam jsem jela taky a to bylo moc fajn, kde jsem potkala Penubru_shade, se kterou jsme kecaly fakt dlouho.

No a pak byl sraz v Plzni, kde se mě ujal medvídek a pak jsme společně i s lékem jsme vymýšleli úplný kraviny (o čem byl i můj článek :D)
Na konci roku i sraz v Praze, kde jsem potkala i lívance, který teda musel brzo domů, ale na hranolky s colou se nedá zapomenout :D
Tím vznikla naše super skupinka, kterou museli/musí všichni nesnášet (nedivím se :D)

No a od té doby jsem byla už na spoustu srazech a taky hrozně mockrát v kině, kde jsem za tu dobu potkala spoustu skvělých lidí, které sem vypisovat ani nemůžu, protože by to byl strašně dlouhý seznam, ale ti o které jde to určitě ví, takže i vám děkuju <3

No a to je tak asi všechno co mě teď napadá :D

VelkýBochník: Sraz Alíkových kamarádů v Praze… Byla by to třeba i zajímavá Alíkovina od Pralinky, taková vzpomínková...

Sraz Alíkových kamarádů v Praze
Tyjo!!! Tak tohle je kus živoucí historie!!!
Podle kontextu dost možná i vůbec první sraz... Nechceš nám k tomu něco říct, Pralinko???
Tou dobou mi bylo 11 a mrazí mě v zádech, když si uvědomím, jak to asi všechno začínalo...

V té odpovědi chybí možnost pronájem dedikovaného serveru. Jestli chápu dobře, tak firma asi za 2 tisíce pronajme celý fyzický server ne virtuální. Prý to je pro ty kterým nestačí výkon VPS

lékařský: Zajímavé! To jsem ani netušil. Připsal jsem tuto historickou kuriozitu do odpovědi Na jakém webhostingu běží Alík?

Pro srovnání: Teď je návštěvnost Alíka vyšší než tehdy a virtuální server vyjde asi na patnáct stovek měsíčně. Jeden programátor může ze své mzdy ufinancovat provoz desítek Alíků.

Věděli jste, že konec Alíka hrozil jednou už rok a půl po jeho spuštění? Návštěvnost tu byla v té době tak veliká, že společnost Silcom Multimedia nedokázala skoro ufinancovat provoz webu.

Myslíš takovou tu písničku?

Dneska jsem zmínil v klubovně jednu starou věc, takový vtip, kterému jsme se zasmáli možná tak akorát my s lékem a ostatní na nás nechápavě koukali. A tak mě napadlo:
Připomene někomu něco to, co napíšu do spoileru???
ú í uaá teng teng valala teng teng...
Komu tady z Alíka ano, může sem hodit příspěvky, nebo povyprávět...

Raději sem dám kousek toho Jednoho dne se vrátíš

To víš sny zůstanou, a možná může nás hřát
Zas dál pár slůvek tvých
Když poznáš stůl a nůž
To s příliš krásnou lží se loučit náleží
Vítej k nám, vítej k nám, ten stůl tu máš
Už náruč znáš
Jak chutná prázdná číš
Přijď zas k nám, ať sám už víš
Jak ve dvou dá se žít, až přijdeš zpátky k nám

–MM–: Aha, tak to jo. Děkuji za vysvětlení.

Uvidíme, popřemýšlím o tom a možná to někdy napíšu. :)

Zkopírovat a hodit do Alíkovin určitě ne. Pokud máš ale nějaké poznatky, které jsi nezmínila tady, tak bys to možná mohla zkombinovat a udělat z toho nějaký článek. Pochopitelně ale nemyslím zkombinovat jako, že něco napíšeš a část zkopíruješ odsuď. Popsat to nějak jinak.

Uvidíme. Počkáme, jestli se k tomu nějak vyjádří třeba někdo ze správců...

Ne zkopírovat ale nějak to použit na článek

No, nevím, jestli je dobré to psát jako článek, když už jsem to napsala tady... Jakože mám ten příspěvek zkopírovat a jen to tam vložit? To nevím, jestli takhle můžu udělat. :D A navíc nevím, jestli by se někomu chtělo takový článek číst. Tady na nástěnce jo, tahle nástěnka je o tom, ale nevím, jestli se to úplně hodí do Alíkovin...

VeverkaČiperka123: tak to třeba ještě zkus, všichni se do téhle nástěnky nedívají, za pokus to stojí

Jo, vlastně jsem to mohla napsat jako článek, aspoň bych za to měla kačky...

Veverka napsala článek doslova.

Sice už jsem tu jeden příspěvek napsala, ale tak proč nenapsat další, že jo. :D
Jak už jsem psala, zaregistrovala jsem se na Alíka, když mi bylo 7 a půl (v červenci 2014), takže už jsem tu přes 9 let. O Alíkovi mi řekla mamka, ale mám pocit, že moje registrace zde taky nějak souvisela s tímto. V té době totiž byla taková soutěž, kdy v novinách Mf Dnes každý den byla taková příloha, dětské Alíkovy noviny, kde jste museli udělat nějaké úkoly a získat kód, který jste tu pak zadali a čekali jste, jestli vyhrajete. Mamka čte právě tyto noviny, a tak mi řekla o tom, že tam je něco pro děti, a že k tomu právě je na jednom webu taková soutěž. Ona už o Alíkovi věděla dřív, prý už o něm někde četla kdysi, ale v téhle době už jsem právě byla dost velká na to, abych se tu mohla přihlásit. Zúčastnila jsem se té soutěže, ale bohužel jsem nevyhrála. U tohoto článku najdete i můj úplně první příspěvek, který jsem na Alíka napsala, a to je tento.
Pamatuju si, jak jsem se tu s mamkou registrovala. V té době jsem ještě neměla svůj počítač, mobil, tablet ani nic jiného, a tak mi mamka někdy na chvíli půjčovala svůj notebook. Teprve jsem se učila používat počítač a internet a tohle všechno, takže jsem úplně nerozuměla pojmům jako byly ‚‚přezdívka‘’, ‚‚heslo‘’ atd. Takže jsem si dala pžedzívku 1836, protože jsem to nějak špatně pochopila a myslela jsem si, že to je heslo. Mamka mi totiž říkala něco o tom, že v heslu mají být nějaká čísla, tak jsem tam prostě nějaká napsala, ale nevěděla jsem, že to bude moje přezdívka. Myslela jsem si, že přezdívku mi vymyslí Alík, a tak jsem pak mamce nadšeně oznamovala, že jsem voříšek (to v té době byla nejnižší hodnost), ale pak mi mamka vysvětlila, že to je hodnost, a že přezdívku mám 1836, což se mi nelíbilo, protože takhle jsem se jmenovat nechtěla. Ale měla jsem smůlu, protože v té době změna přezdívky nebyla možná. (Někdy v roce 2015 nebo 2016 jsem si založila druhý účet s přezdívkou KoťátkoMicinka a o něco málo později další s přezdívkou, kterou mám dodnes. Tyto tři mám spojené. Ještě jsem měla i hodně dalších, ale ty nepoužívám. :D)
První dopis v poště jsem napsala až v září 2014 a chtěla jsem ho napsat mamince, ale nějak jsem nechápala, že jí prostě nemůžu napsat, když na Alíkovi není, a tak jsem to místo toho nějak poslala sama sobě. :D
Můj první příspěvek na nástěnkách byl tento, a hned minutu po tom, když jsem nedostala okamžitě odpověď, jsem napsala tohle. :D Založila jsem taky hodně svých nástěnek, z nichž ale zůstala jen jedna, a to je Klub zvířátek od 1836. Takových klubů tu kdysi bylo hodně. Můj Klub zvířátek byl prostě o tom, že kdo se chtěl přidat, vymyslel si, jaké bude zvíře a jak se chce jmenovat, a členové klubu pak ode mě dostávali úkoly, za ně byly bodů a podle bodů pak hodnosti. Jednou jsem napsala jako úkol pro členy klubu, že mi mají poslat svoje heslo na Alíkovi. Myslela jsem to jen ze srandy, bylo mi 7 let a nějak mi nedošlo, že se tohle dělat nesmí. No a jedna holka (dodnes si pamatuju která :D) mě nahlásila, a tak mě zablokovali. Pamatuju si, jak jsem z emailu od mamky psala Alíkovi omluvu, že už to nikdy neudělám. Naštěstí mě teda odblokovali, a je pravda, že víckrát už jsem tohle neudělala.
Další moje nástěnky kromě Klubu zvířátek se bohužel nezachovaly, protože v té době se nástěnky dělily na stálé a nestálé. Nově založená nástěnka šla automaticky do nestálých. A do takových nástěnek když nějakou dobu nikdo nenapsal, tak se automaticky samy smazaly. Takhle bohužel skončily moje ostatní nástěnky z té doby. Do stálých mohli zařazovat nástěnky jen správci, a to až po splnění určitých podmínek - nástěnka musela mít nějaký počet příspěvků a myslím, že ještě něco. Můj Klub zvířátek by zařazen do stálých nástěnek, ale moje ostatní nástěnky bohužel ne. Přes své staré příspěvky jsem ale zjistila, že jsem založila třeba nástěnky 1836 a ostatní, Jídlo vs. jídlo, Jméno vs.Jméno, Čččaaauuu, Co si myslíte jsem super kámoška nebo cvok?, Aaahhhooojjjkkkyyy, znaky pište, Nelíbí se mi moje přezdívka líbí se tobě?, Pojď si povídat, Čím chcete výt až vyrostete?, Koho máte s Alíka NEJRADĚJI, Byli jste někdy u soudu?, ČÍM CHCETE BÝT AŽ VYRODISTE?, atd. Velmi zajímavé nástěnky, no.
Taky jsem dost chodila do klubovny, kde v té době byly jiné stoly než dneska, pamatuju si třeba stoly Jen pro holky!, Jen pro kluky!, Knihy, spisovatelé a spisovatelky, Blogy, blogaři a blogařky atd. Klubovna taky vypadala zvenku jinak než dnes (ale uvnitř je zatím pořád stejná :D) a než jste tam vstoupili, bylo tam napsané, že děti do 15 let smějí do klubovny jen se souhlasem rodičů. Pokud je ti méně než 15 let a nemáš souhlas rodičů nebo rodiče nesedí vedle tebe, klikni na Chci klubovnu opustit. Pod tím byly dvě možnosti: Chci klubovnu opustit, nebo Ano, jsem si toho vědom a chci vstoupit.
Pamatuju si, jak se v roce 2017 měnil majitel Alíka a celkově se tady měnilo i dost věcí, a jak na hlavní stránce Alíka bylo napsané, že probíhá nějaká změna nebo co, už nevím přesně. Taky v té době některé věci nefungovaly úplně správně, protože se tu toho hodně měnilo. Od roku 2017 se taky začaly pořádat Alíkovské srazy, které se sice dělaly i předtím, ale nějak se o tom nesmělo psát nebo co, protože předchozí majitel Alíka si to nepřál. Někdy v tom roce 2017 jsem začala psát, že chci sraz v Ostravě, založila jsem o tom i nástěnku. V roce 2018 jsem se přihlásila na nějaký sraz, kam jsem nakonec nepřijela, protože se mi nějak nechtělo a bála jsem se (omlouvám se :D) a později ještě na jeden. Můj první sraz, kde jsem byla, byl v roce 2019. Konečně bylo splněno mé přání a byl sraz v Ostravě. Toho jsem se zúčastnila i s mamkou, přestože jsem původně měla jít sama, ale prostě jsem se zase bála a málem jsem si to na poslední chvíli chtěla zase rozmyslet. Nakonec jsem tam ale jela a bylo to super.
Později přišel rok 2020 a s ním i můj odchod z Alíka. Celé se to vlastně stalo kvůli jedné hloupé a zbytečné hádce, kdy mi někdo napsal na jedné mojí nástěnce něco, co se mi nelíbilo, já jsem na to reagovala taky nějak hnusně, pak se postupně přidávali další lidi a nakonec jsme se prostě hádali a už ani nikdo pořádně nevěděl, kvůli čemu. Dost lidí mě kritizovalo za různé věci, které jsem dělala (je pravda, že jsem se tu vždycky nechovala úplně hezky) a já jsem na ně za to taky byla zlá, a tak na té nástěnce vznikla strašně dlouhá diskuze, nebo spíše hádka, kterou jsem já ukončila tím, že jsem se prostě naštvala a řekla, že odcházím, když jsou na mě tady všichni tak zlí. To bylo někdy na jaře 2020. Od té doby až do roku 2022 jsem tu vždycky přišla tak třeba jednou za půl roku, ale většinou jsem tu jen psala něco hnusného a byla jsem na lidi zlá. Je pravda, že jsem měla nějaké svoje problémy a moc jsem to nezvládala, tak jsem se prostě tady chovala takhle. No a někdy v létě 2022 jsem se tady tak nějak vrátila, protože už jsem se změnila a chtěla jsem ukázat lidem, že už nejsem taková, jako předtím. A taky jsem tady prostě chtěla chodit, protože je to tu super. Takže jsem se omluvila za své chování, jaké jsem předtím měla, a lidi mi to snad odpustili. Za to bych chtěla ještě jednou všem poděkovat. No a od roku 2022 tu zase chodím, sice někdy jsem tu zase třeba měsíc nebo dva nebyla, když se mi nechtělo, ale teď o prázdninách tu zase chodím každý den, a už jsem se rozhodla, že to tak i nadále zůstane. Moc se mi tu líbí a jsou tady super lidi, takže tady budu pořád chodit každý den. Jo a ještě letos jsem byla na jednom srazu, který byl taky moc super, zase jsem poznala pár dalších skvělých lidí a prostě to bylo super. Ráda bych jela na nějaký další, tak uvidíme. Až bude nějaký, co nebude úplně strašně daleko a bude se mi chtít, tak snad na nějaký pojedu.
Takže to je asi všechno. Díky za přečtení. Alík je super a vy taky.

To by mě zajímalo, kdo to přečetl celé. :D

Moje největší vzpomínka na dětství, byl právě tento web. Kolem roku 2004 jsme měli doma první počítač. Na internet jsem tolik nechodil, pouze si zahrát třeba nějaké hry. Kamarád ve třídě měl Alíka, poradil nám, ať se i ostatní ze třídy na něj zaregistrujeme. Bylo to pro nás něco zvláštního, jelikož jsme se bavili pouze osobně ve škole, takhle jsme si mohli psát přes internet. Když mi svítila zpráva ve schránce, tak jsem byl nejšťastnější na světě. Pamatuju si, že snad celý listopad, jsme mohli psát Ježíškovi o nějaké drobné dárky. V prosinci se losovalo, sledoval jsem celou dobu, zda nebudu vylosován, ale bohužel.
Velmi se mi líbilo, že tu bylo hrozně moc uživatelů. Dá se říci, že dneska, když je tu někdo nový, tak ho hned uvítáme a někam si ho zařadíme, což tehdy nebylo při takovém množství uživatelů možné. V klubovně bylo třeba 15 stolů, každý úplně o něčem jiném. Víc si už bohužel nedokážu vybavit. Dá se říci, že díky těmto vzpomínkám, jsem se z nostalgie po X letech vrátil. Přál bych si, aby tu lidí stále dále přibývalo.

DžungaráčekChlupáček: Můžu ti nabídnout něco jako vysvětlení. Napsala tehdy na víc míst, ale jen pod tvým článkem na ni stihl někdo zareagovat, jinde byla smazaná. Před tím pod jiným účtem vložila jakýsi pokus o Alíkovinu, kde velmi stroze popsala, že jí je deset let a že má ráda nějakou postavu ze seriálu Policie v akci… a aby to bylo jasnější, přidala asi devět set smajlíků. Tak dostala za spamování malou kačkovou pokutu, což ji zjevně hluboce ranilo a rozhodla se, že to zkusí náhodným lidem oplatit.

Podobných příběhů bychom měli spoustu, ale bývají odklizené do koše z dobrého důvodu. Mnohdy nevíme, jestli jednáme s malým dítětem, nebo se šílencem.

Máte tady na Alíkovi nějaké vtipné, šílené, nebo nějaké další bláznivé a třeba i nepochopitelné zážitky? Mě například pod článkem o mém pejskovi napsala jedna uživatelka, že mi „navrhuji dát pokutu.“ V poště jsem se jí ptala proč, smyslplné odpovědi jsem se nakonec nedočkala.

Já už si toho ze začátku, kdy jsem tu byla, moc nepamatuju, ale pamatuju si, jak byla online výuka a já jsem po večerech seděla dlouho v klubovně s Jančulkou a povídaly jsme si o všem možném. Taky si pamatuju, že jsem si neustále psala s Alpinou v poště. A pak jsem tu nějak přestala chodit... Ale vím, že při online hodinách byl Alík snad to jediné, co mě stále drželo nad vodou, protože jsem měla deprese právě z online školy...

Bmatej: Ten pocit, keď ani nevieš…
Bmatej: To býval kdysi takovej ryze alíkovskej humor: vtipů o Kauflandu padalo víc než dost. Teda spíše o těch důchodcích, co tam chodí nakupovat a perou se o máslo Hele:
Kaufland –⁠ vše a ještě víc o super obchodě
Tobias7: Otázka (nebo spíš pokus o…
VelkýBochník: VYHODNOCENÍ: Killercow: „Takže to ňám…
atd.

No... Ale chtěl jsem sem něco připsat, o čem jsem se klubovně bavil s Veverkou dneska. Jak jsem věkem starší, tak jsem se zezačátku hodně bál, jak mě tu lidi budou brát, když se přihlásím mezi vás, tak jsem dost dlouho váhal.
Až tenhle člověk mě svou vizitkou a tím, co tam psal, inspiroval, abych to zkusil taky. Tak jsem si ho dal do přátel, třebaže už je tisíckrát zatoulaný... díky mu za to, co jsem tu s vámi už mohl zažít legrace i kamarádství

Moje psaní bude trochu kratší.

Jsem tu také poměrně krátkou dobu (2 roky a půl, v říjnu to budou tři roky), můj nález Alíka možná bude trochu více kuriózní, pokud to napíšu v zkratce tak to bylo sice přes vtipy, ale v té době jsem dostal ban na účet na nejmenované sociální síti (už úplně nevím přesně za co) a hledal jsem teda jiné místo kde jsem si mohl psát, sjížděl jsem pak vtipy a zjistil že tu je jakýsi Alík a že to není jen o vtipech, tak jsem to zkusil

Začátky byly trochu divné, nejdříve jsem vůbec nechodil do klubovny protože jsem si kvůli tomu mikrofonu u stolů myslel že se tam musí mluvit pak jsem teda tam začal chodit.

A více už nenapíšu!

Ja tu sice nejsem tak dlouhou dobu jako nekteri ostatni a jeden kratky prispevek jsem uz sem psala, ale asi sem taky neco napisu neco delsiho...? :D
Na alika jsem se dostala v deviti letech pres vtipy. Uz ani nevim jak, proste to na me nejak vyskocilo ve vyhledavani. Pak nasledovalo prozkoumani dalsich casti... A registrace. Doted si pamatuju na prvni upravu vizitky, kdy jsem si rekla, ze jsem lina na pristi upravu a tak jsem tam dva mesice pred narozeninama placla, ze je mi deset
Ja a klubovna je celkem kapitola sama o sobe. Nejdriv jsem na par minutek nakukovala, pak nekoho obcas pozdravila, po nalezeni par lidi pouzitelnych ke konverzaci s desetiletym silencem (Janculkou) si povidala v septu a povedlo se mi dopracovat az ke konverzaci se skoro nahodnyma lidma. Trvalo mi to trosku dlouho, ale coz :D nicmene dochazelo k celkem vetsimu mnozstvi konfliktu, jelikoz jsem nevedela (a furt poradne nevim) jak komunikovat nejak spravne, jelikoz pro cloveka jako ja jsou mezilidsky vztahy jeste min pochopitelny nez pro prumernyho cloveka kvantova fyzika (kterou taky nechapu, ale nic vic komplikovanyho nez lidsky mozek fakt neexistuje :D). No i pres to jsem se po mensim mnozstvi trvalych nasledku dostala a uz plus minus jsem schopna vest konverzaci. Ale omlouvam se a vzdavam poklonu vsem, co prezili Janculku mezi lety 10-cca 11,5 let, fakt nechapu jak jste to zvladli :D

No a tak pokracujeme...

na tuto nástěnku se zapomnělo?

jsem zvědavý na další příběhy

no tak já už sem tady byl s jinou přezdívkou ale to ještě bylo pravidlo že když sem člověk nechodil přezdívka po 6 měsících zanikla pak sem si vzpomněl na jednu hru co se hrávala v klubovně tak sem si založil tuto přezdívku nevím kdo si ještě pamatuje zanikání přezdívek po 6 měsících takže vidíte že už jsem tu opravdu dlouho tedy když počítám i přezdívku která zanikla

Zdá se mi to neuvěřitelné, jak dlouho jsem tady vydržela. Asi proto, že je tady pořád něco nového, možná taky z nostalgie, kdy vzpomínám na své dětství. Alík má dnes narozeniny, tak všechno nejlepší.