Poslední týden prázdnin jsem se vydala s maminkou a tetou na „tajný“ výlet vlakem. Když jsme v Hulíně přesedaly, napadlo mě, že jedeme do Kroměříže. A opravdu – napřed jsme navštívily Muzeum filmových legend, pak jsme šly do Květné zahrady a na závěr jsme si nechaly Podzámeckou zahradu.
Protože bylo příšerné vedro a už nás bolely nohy, neodmítly jsme nabídku projížďky zahradou ve speciálním vozítku, které má sice střechu, ale jinak je otevřené jako třeba vyhlídkové vláčky. Zhruba v půlce cesty se setmělo, zahřmělo a spustila se průtrž s kroupami. Byly jsme naprosto promočené a potlučené, protože díky velkému větru vše letělo i dovnitř vozítka.
Pak nás sice řidička zavezla až pod střechu zámku, ale potřebovaly jsme si „odskočit“, takže jsme se nad kotníky vodou brodily k toaletám. Bylo to hezké završení našeho výletu. Během chviličky nebylo po bouřce ani vidu, ani slechu, zato my jsme cestovaly zpět domů jako vodníci. Navíc se mamince zachytily hodinky o batoh, když se z něj snažila rychle vytáhnout bundu, takže spadly na dlažbu, ohnula se ručička a přestaly jít.
Doma jsme daly vysušit všechny věci na dvůr na sluníčko, které od té doby neustále svítilo, maminka nechala opravit hodinky a teď už s úsměvem vzpomínáme na náš vydařený výlet.