Pořád jsem si vymýšlela různé příběhy a historky o sobě: o Verče, bojové holce. O holce, která byla v džungli, spala společně se zvířaty, lítala po liánách, sbírala jídlo, lezla po stromech a dělala samé zajímavé věci. 

Máma to vypráví trochu jinak: Prý jsem pořád čmárala na zdi a kreslila tam různé tropické rostliny. Stříhala a ničila jsem hodně oblečení. Skákala jsem po nábytku, několikrát se mi podařilo nábytek převrhnout. Od toho pár jizev a zlomená ruka. Nosila jsem domů klacíky a šermovala s nimi proti tygrovi, mému plyšákovi, asi mi připomínal Šer Chána.

Mé malé sestřičce tehdy dvouleté se moje chování nelíbilo, tak dostala svůj pokoj. Mamka říkala se smíchem, že mám džunglismus. Směju se s ní, když na to vzpomínám. Jak se sestřička přestěhovala do jiného pokoje, zůstal nepěkný a tak jsme sedli do auta a jeli do obchodu koupit nějaký nábytek.

Postel s motivy zvířat z džungle, zelenou skříň a komodu, psací stůl, domeček na hraní, koberec, a barvu. Přespala jsem v ložnici a druhý den ráno jsem byla ve svém pokojíčku. Byl krásný a taťka mi tam udělal provazy na mé kousky.

Minulý rok jsem byla proti, aby mi předělali pokoj, tak vzpomínám na knihu džunglí.