Řecké městské státy měly mezi sebou stále nějaké rozepře a Sparta zrovna taky. Bojovala a bojovala zrovna proti druhému, nejdůležitějšímu státu, jménem Athény. Sparta měla strašně tvrdou výchovu, zatímco Athény se zaměřovaly spíše na umění.
Výchova Sparty: Už od malička se rozhodovalo, kdo bude žít a kdo ne.
Každý kluk, co po narození vykazoval nějaké známky slabosti, tak ho hned vyhodili z útesu. Holky to měly lepší, ty nebojovaly. Kluci, co prošli a přežili to vybírání, od svých 7 let začínali trénovat na perfektního vojáka. Museli běhat bosí a trénovat tak, aby zvládali bolest i takovou, že i když jsou celí pořezaní, tak bojují dál. Měli takový neobyčejný svátek, kdy museli ukrást sýr, který hlídali chlapi s biči. Trénovali proti sobě v boji s klacky a vychovatel toho, co prohrál, dostal vynadáno, ten kluk ne. A nakonec měli zkoušku, kdy museli 7 dní přežít z toho, co si ukradnou nebo uloví.
Pokud něco ukradli a načapali je u toho, tak byli potrestáni, ale ne za to, že kradou, ale za to že to dělají špatně. Potom co prošli tou zkouškou, byli z nich dospěláci.
Jako dospěláci měli ještě ten trénink, že museli zabít jednoho heliota (otroka Sparty) a tento trénink dělali do konce života. Sparta se musela hodně soustředit na výchovu jen k boji. 300 nejlepších bojovalo, zatímco helioti jen obdělávali půdu a ženy se staraly o domácnost. Sparta tedy měla tvrdou výchovu k boji na pevnině, však Athéňané uměli skvěle ovládat lodě.
Perská válka: Řecko obsazovalo i Malou Asii a ta potom odporovala Persii a to ji naštvalo, tak začala útočit na Řecko. Peršané jeli po pobřeží, aby si vybrali místo na vylodění. Rozhodli se vylodit u města Marathon, kde se utkali s Athénami. Zatímco Persie měla 200 000 vojáků, tak Athény neměly ani 5 000 vojáků, a přesto vyhráli, a to tak, že se Persie nestíhala vylodit, a tak jich tam nebylo tolik najednou.
Ale i tak jich tam bylo o dost víc, přesto vyhráli, a to díky tomu, že měli formaci uprostřed slabou, ale křídla měli silná. Persie nalítla do středu, křídla Persie se stáhla a Athény je mohly v pohodě obklíčit. Potom se Peršané museli stáhnout a jeden Athéňan běžel 40 km, aby předal zprávu, že Athény vyhrály. Persie za pár let zase zaútočila a tentokrát šla na odpor Sparta, která je měla zadržet do té doby, než přijdou ostatní kolonizace, jako třeba Athény. Persie se utkala se Spartou u jedné takové jeskyně, protože se to Spartě hodilo na její slavnou taktiku falangu, která funguje, tak, že se několik chlapů postaví do zástupu a do řad, skrčí se, dají před sebe štíty a na ty štíty si dají z první i druhé řady kopí. V této taktice vydržela Sparta celé tři dny proti statisícům vojáků z Persie, ale pak jeden Sparťan zradil ostatní a řekl Peršanům o tajné cestě, kudy je mohli obejít a zabít všechny zezadu. Sparťané tam zůstali, aby to mohli ubránit aspoň chvíli, ale pak je to všechny stálo život.
