ten pocit když píšete vypravování o Přemyslovi a Libuši a vůbec nevíte jak na to

Ten pocit, když jdete od jedné učebny do jiné a cestou potkáte zbytek lidí od vás, co jde naopak od té jiné k té, kde jste čekali vy, a dojedete k závěru, že nikdo neví, kde to bude... Že oni šli za námi a my za nimi.

Ten pocit, když je alpina řízek, tak se musí naklepat.

Ten pocit když se celý úplně klepu a absolutně nechápu proč, protože ze stresu to nemůže být.

Ten pocit, když jsem naučila dvě sloky z písně, která má dvanáct slok.

Ten pocit když se ti při pádu na lyžích vypne lyže a leti přes velou sjezdovku na druhej konec (tam se naštěstí zastavila) a já tam běžím v přeskáčích s tou druhou lyží v ruce.

Ten pocit když sem na tohle narazil až ted, ale musím si to pouštět furt dokola!

Ten pocit, když jsi na internetu zjistil že rohlík stojí už 6 kč a u benzínky jsi našel cenu 50,50.

Za chvilku si budeme užívat 1/3 rohlíku a říkat že je to strašně vynikající.

Ten pocit, když naše učitelkaz angličtiny není normalní dava nam každy týden v ponděli ve čvrtek, pátek prostě furt testy a druhá skupina jenom 2 testy měsíčně

Ten pocit když se s holkama fotíte a odjíždí učitelka, stáhne okénko a řekne: vy tu vypadáte jako kuřátka!

Ten pocit, když čekáte na 8Kg vážící balík a dostanete 800g vážící nudli.

Ten pocit když je matika a tebe s jedním klukem jeden spolužák nazve něco jako „psychopati“ protože ty jsi v pracovním sešite na straně 118 a on teprve na 115

Ten pocit, když si po asi půl hodině řešení příkladu, kterým máš popsanou už skoro celou stránku, uvědomíš, že to je teprve půlka.

Ten pocit, když vám už potřetí volá slovenské číslo a pak vám přijde SMS ve znění cca: Proč mi nezvedáš telefony?

(tak jsem napsala SMS: Tady Morell, kde je na druhé straně? Tehdy onomu člověku došlo, že už dny prozvání špatné číslo)

Ten pocit, když jste si včera ve škole vzpomněli na něco dobrýho co by sem šlo napsat..... A zapomněli jste to

Ten pocit když si neviděla Kráska a zvíře a při tom to je z roku 2017.

Už jsem napravila

Ten pocit, když je ráno, vy se chystáte se převléct a všimnete si, že máte stále mokrou kapuci u overalu, protože jste si večer myli vlasy.

Doufám, že do večera už to uschne.

Ten pocit, když se po příchodu do práce nemusím testovat.

Ten pocit, když se vám v posledním snu těsně nad ránem zdá, že vám někdo blízký cosi hnusného provedl a přestože víte, že to byl jen sen, tak se s ním nechcete moc bavit

Ten pocit, když budeme mít v laboratorní práci pitvání žížaly, vosy nebo včely, sršně, sarančete.

Ten pocit, když spěcháte z kroužku na autobus a najednou vám na přechodu blikne červená. V tu ránu přijede autobus, chystá se odjet, ale ještě než odjede, blikne vám zelená a vy ho taktak doběhnete. Je to jen dobře, nechtěla bych jít 4 km pěšky v noci.

Ten pocit když uděláš z jedné možná pravdy celkem vtipný vtip:
Vidím dron, tak na něj hodím okurku.

To je tak vtipný

Ten pocit, když jsem dnes měl od 10:00 do 12:35 a zítra mám od 8:00 do 11:45. (Odpadávají nám samé hodiny.)

Ten pocit, když Majda má až do 19:15.

Ten pocit, když Majda není jediná, kdo je ještě teď ve škole... A taky jedu až za hodinu domů. Ale aspoň už se neučím, heč!

Ten pocit, když je půl šesté, všichni už doma, ale já stále ve škole... A ještě tady padla „krásná" připomínka, že za hodinu a třičtvrtě jdeme domů.

Ten pocit, když jste ve slově „království“ napsaly dvě l

Ten pocit, když si vaříte čaj a stihnete se polít studenou vodou, horkou vodou, pak si hodíte do čaje ten papírek u sáčku a ohnete si lžičku...
Jsem strašně šikovná, co?