Ahoj z Modré linky,

chtěla bych nejprve moc ocenit, že sis zvládla dlouho neublížit tak jako dřív. Zároveň píšeš, že si teď koušeš kůžičku ze spodního rtu. Zní mi to, že to vnímáš jako něco, čím si taky ubližuješ a chceš se toho zbavit. To je moc fajn první krok - uvědomit si to a chtít to změnit. Zkouším si představit, že Ti to mohlo přinášet nějaké uvolnění, ale teď už je toho moc.

Často různé formy sebepoškozování mohou krátkodobě přinášet jistou formu úlevy třeba v nepříjemných chvílích, přesměrovávají pozornost jinam. Dlouhodobě jsou ale neudržitelné a neprospívají. Chtěla bych Tě podpořit, ať zkusíš vnímat, co se to aktuálně děje, že Tě to nutí k tomu si do rtu kousat. Jak Ti v tom zrovna je, co cítíš? Můžou na to mít vliv různé silné emoce, napjaté situace, vnitřní neklid. Možná to cítíš víc v těle, možná máš zaměstnanou hlavu myšlenkami, možná cítíš jen prázdno… Vším tím se dá ale projít a regulovat to bezpečně. Technik, které můžeš vyzkoušet, je celá řada, někdy může trvat než najdeš ty, které pomáhají. Proto to nevzdávej. Možná jsi už něco zkoušela a fungovalo to celkem dobře, co to bylo? Možná Ti pomáhá pustit to ze sebe ven, promluvit si s někým, vypsat/vyčmárat se na papír, vyzpívat, vyplakat se. Možná když cítíš únavu, dopřeješ si odpočinek, netlačíš na sebe, uvaříš si čaj, zajdeš si na procházku, věnuješ se sportu. Možná Ti pomůže zaměřit se na své tělo a vyzkoušet některé z dechových technik (tipy jsou třeba v aplikaci Nepanikař, kterou si můžeš stáhnout).

Chtěla bych Tě taky podpořit, ať na to dlouhodobě nezůstaneš sama. Možná je něco, co Ti dělá těžkou hlavu a potřebovala by sis v tom udělat trochu jasněji, ulevit si tak, že si o tom s někým popovídáš. Můžeš oslovit někoho z blízkých z Tvého okolí - z rodiny, školy (třeba i školního psychologa, třídní), z kamarádů, kterým důvěřuješ. Můžeš se taky kdykoliv ozvat na některou z krizových linek: Modrá linka (https://www.modralinka.cz) anebo Linka bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/), kde je prostor vše podrobněji probrat, jsme tu pro Tebe.

Hezké jarní dny přeje

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

věřím, že Ti sebepoškozování v určitých chvílích pomáhá. Když si člověk ublíží, do jisté míry to dokáže utišit bolest i přítomné emoce a tím přichází úleva. Zároveň je sebepoškozování škodlivé a nebezpečné - přála bych Ti proto, aby sis našla zdravé způsoby, jak se s těžkostmi, které možná zažíváš, vypořádat.

Nevím, o jakém druhu sebepoškozování se teď bavíme, proto je pro mě těžké nabídnout Ti vhodnou alternativu. Obecně může pomoci ve chvíli, kdy si chceš ublížit, rozptýlit svou pozornost jinou aktivitou, která Ti dokáže přinést byť jen trochu radosti. Nebo se zkusit soustředit na svůj dech a dosáhnout tak úlevy s pomocí dechových cvičení.

Doporučím Ti stáhnout si aplikaci Nepanikař, kde najdeš další tipy, jak chuť ublížit si překonat. Můžeš tam také na počítadle dní sledovat, jak dlouho už se Ti daří si neublížit, což Tě může podpořit v tom vydržet to co nejdéle. Také Ti nabídnu podívat se na stránky Linky bezpečí (www.linkabezpeci.cz/poradna/sebeposkozovani) kde je hezky sepsáno, jak zkusit sebepoškozování odolat.

Někdy se ale stává, že i když se člověk ze všech sil snaží s chutí ublížit si bojovat, nedaří se to zvládnout. Je v pořádku si v takové chvíli říct o pomoc, nebýt na to sám. A to ať už svým blízkým nebo třeba školní psycholožce pokud u vás ve škole působí - odborníci ví, že pro pozornost si člověk ve většině případů neubližuje.

Případně jsme Ti k dispozici i my na Modré lince (nonstop na telefonu a ve vybraných časech na chatu). I pokud by ses chtěla svěřit třeba i o dlouhodobém problému, o kterém se ve zprávě zmiňuješ.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ráda bys začala zdravě jíst a cvičit. Chci moc ocenit, že se o své tělo zajímáš, staráš a chtěla bys pro sebe udělat i další věci.

Na zdravém stravování by ses mohla zkusit domluvit s někým doma, kdo se stará o nákupy, kdo nejvíc vaří apod. Možná to je mamka, možná někdo jiný. Není to ostuda, naopak, když se svěříš doma, že nechceš jíst nezdravé věci a naopak víc těch dobrých, mohli by Ti pak snad víc pomoct v tom to lépe zvládat. Můžete se domluvit na tom, co kupovat, co naopak nechceš, co vařit apod. Nezdravé jídlo kvůli svému obsahu cukrů a přidaných aromat a dalších umělých barviv tělo často navnadí tolik, že člověk těžko odolává a dá si to znova. Je normální, že to nejde hned. To je taky cílem výrobců těchto potravin, aby se lépe prodávaly a lidi je konzumovali. Bohužel jim nezáleží na zdraví populace. Je proto moc fajn, že si uvědomuješ, že to není v pohodě a chceš s tím u sebe něco dělat. Aby Tě tyto potraviny lákaly míň, je dobré být dosyta najezená, ale právě zdravých věcí. Neboj se najíst opravdu dobře. Ať už to jsou dobré tuky (ořechy, semínka, avokádo, máslo apod.), maso, ryby, vejce, jiné bílkoviny, ovoce, zelenina, vláknina, nejlépe celozrnné pečivo, dobré sacharidy. Možná můžeš zkoušet nové potraviny, které tolik neznáš a najdeš je v oddělení zdravé výživy. Je jich spousta a může to být zajímavé objevování.

Zároveň mám potřebu i říct, že když si jednou za čas dáš něco nezdravého, nevadí to. Je v pořádku, že na to máš chuť, spíš je důležité, v jaké míře a jak často si něco takového dáš. Je podstatné, aby Ti v tom bylo dobře, aby ses necítila nějakou dietou svázaná.

Co se týče sportu, přijde mi důležité, aby to, jak se budeš hýbat, Tě taky bavilo. Nemusíš cvičit jen proto, abys cvičila, ale aby Ti to přinášelo radost a dobrý pocit. Možná máte při škole nebo jiných volnočasových organizacích nějaký sportovní kroužek, který Tě láká vyzkoušet. Můžeš poprosit doma, aby Tě tam přihlásili. Anebo můžeš zkusit něco hned dostupného jako běh, plavání, cvičení podle videí, cvičení s kamarádkou, mamkou apod. Možná některá z nich by měla taky chuť jít do fitka. Ve dvou se snadněji objevují nová prostředí a taky na sebe můžete vzájemně dohlídnout, aby se Vám cvičilo dobře a správně. V tom taky může pomoct trenér, který bývá ve fitkách k dispozici. Máš ale pravdu, že do fitek chodí starší lidé, zároveň věřím, že se i tam dají vybrat cvičení, která jsou vhodná i pro Tebe. Záleží, jaké máš ve svém okolí fitko, jaká mají pravidla, zkus se s někým poradit, pohledat a můžete to prostě zkusit.

Ať se Ti ve všem dobře daří,

Modrá linka

Ahoj,

je dobře, že nám píšeš, když tě trápí taková věc.

Chápu, že máš z rovnátek obavy. Bude minimálně pár dnů trvat, než si na ně ty i tvoje okolí zvyknete. Dostáváš je ale kvůli tomu, aby ti pomohly od nějakého problému. Je proto důležité, abys je měl, jinak by se mohly problémy s vývojem zubů zřejmě zhoršit a v budoucnu bys toho litoval.

Rovnátka nejsou ničím, kvůli čemu by tě měl někdo, kdo tě má opravdu rád, opustit. Tvůj kluk s tebou není (neměl by být) kvůli tomu, jak vypadají tvoje zuby, ale kvůli tomu, jaký jsi člověk. Pokud je tak úžasný, jak píšeš, určitě tě nebude soudit kvůli něčemu takovému.

Zvaž, jestli bys s ním svoje obavy nechtěl probrat. Můžeš mu říct, že se obáváš jeho reakce a naopak se zeptat na jeho pocity. Třeba by mu pomohlo vědět, proč rovnátka dostáváš, co to obnáší a jak dlouho je asi budeš mít.

Rovnátka jsou dočasná a spousta lidí je nosí – dokonce je dnes někteří považují za stylový doplněk! Možná se ti na začátku bude hůř mluvit nebo jíst, ale rychle si zvykneš. Pokud by se tvůj kluk kvůli tomu začal chovat jinak, zamysli se, jestli si takový vztah zasloužíš. Láska by měla být o vzájemné podpoře a přijetí, ne o vzhledu.

Držím palce, aby tvoje rovnátka i tvůj vztah dobře dopadly. Když budeš chtít, zase nám napiš.

poradna Sbarvouven.cz

Ahoj Anthony,

je moc dobře, že jsi napsal. Z toho, co píšeš, je vidět, že se hodně trápíš tím, jaké zmatky v posledních letech zažíváš a jak negativně vnímáš své tělo i svou identitu. To, že se necítíš dobře v ženské roli a že se ti líbí klučičí vzhled, nepřináší jednoduché pocity. Mnoho lidí prochází podobnými pocity a je úplně v pořádku hledat odpovědi a podporu. Rozhodně na to nejsi sám.

Možná jsi trans, možná ne – na to nemusíš mít hned odpověď. Často trvá roky, než lidé své nejistoty vyřeší a poznají, kým skutečně jsou. Nespěchej na sebe. Jsi právě ve věku, kdy se toho hodně mění – tvoje tělo, potřeby, emoce, způsob přemýšlení... Tvoje pochybnosti o sobě s tím mohou souviset. Je dobře dál sledovat, jak se cítíš a jak se tvé pocity mění v různých situacích a obdobích. Pokud budou i do budoucna tvoje pocity pořád stejné v tom smyslu, že je ti cizí představa sebe jako dívky a dobře se cítíš jen tehdy, když o sobě ty přemýšlíš jako o klukovi a když se tak k tobě i okolí chová, bude to známka toho, že tvoje genderová identita je skutečně trans (nebo nebinární). Ale k získání této jistoty je potřeba delší čas.

Jak sám píšeš, je důležité, abys měl někoho, komu můžeš důvěřovat a kdo tě vyslechne bez odsuzování. Rozumím, že je těžké o tom mluvit s mamkou, když máš dojem, že ti nerozumí. Možná bys to ale přeci jen mohl zkusit, pokud máte dobrý vztah. Rodiče většinou bývají v těžkých situacích na naší straně a snaží se nás podpořit. Výhodou je, že nás dobře znají a jejich otázky či postřehy nám můžou pomoct si o sobě něco nového uvědomit. Ale na druhou stranu o nás mívají strach a ten se často může jevit jako nedostatek podpory (a to i když to tak ve skutečnosti není).

Když usoudíš, že s mamkou mluvit nejde, můžeš přemýšlet o jiných možnostech. Určitě existují lidé, kteří by ti mohli pomoci. Můžeš zkusit najít podporu u školní psycholožky, učitelky nebo jiného dospělého, kterému věříš. Můžeš taky napsat do poradny Sbarvouven.cz, kde si vybereš mentora či mentorku, s kterým si můžeš psát, nebo zavolat či napsat na Linku bezpečí.

Je moc důležité, abys na své pocity nebyl sám. Je těžké cítit se osamělý, zvlášť když prožíváme zmatky a nejistoty. Mít příležitost vypovídat se a vyslechnout si pohled jiných lidí, kteří nás neodsuzují, bývá vždy prospěšné.

Pokud by ses cítil, že už je toho na tebe opravdu moc a napadají tě černé myšlenky, neváhej se obrátit na rychlou odbornou pomoc – třeba zavolat na Linku bezpečí. Zasloužíš si podporu a pochopení. Nejsi divný ani špatný, jsi to prostě ty a tvoje pocity k tobě patří. Je naprosto v pořádku, že je máš, že o nich píšeš/mluvíš a že se jim snažíš porozumět.

Držím ti palce!
poradna Sbarvouven

Ahoj z Modré linky,

příčin toho, co popisuješ, může být víc a nedokážu Ti bohužel přesně říct, co je to právě u Tebe. V dospívání nicméně hodně kluků i holek trápí to, že mají mastnější vlasy nebo pokožku - klidně i na obličeji a po těle. Pokožka totiž produkuje kožní maz, který vlasy přirozeně chrání, v pubertě se ho ale může tvořit víc - to je docela normální. Ve Tvém těle se odehrávají různé změny a tohle může být jedním z projevů.

Běží mi hlavou, co by Ti mohlo trošku ulevit a pomoct cítit se v tom lépe. Někomu pomáhá vyzkoušet jiné šampony a zjišťovat, které na jejich vlasy sednou nejlépe. Může se totiž stávat, že i šampon mastnotu zhoršuje. Nebo můžeš zkusit si třeba do vlasů během dne tolik nesahat rukama. Poradit se o tom můžeš určitě i s rodiči, dětským lékařem nebo s kadeřníkem, pokud nějakého navštěvuješ - třeba Ti poradí, co lidem v podobných situacích pomáhá.

Přejeme Ti hezké dny,

Modrá linka

Ahoj,
popravdě si nejsem úplně jistá, jestli jsem tvému dotazu porozuměla dobře, ale snad se ptáš na odloupnutý nehet. Pokud je tomu tak a slézá ti nehet, nejspíš jde o následek nějakého úrazu, úderu nebo velkého tlaku na nehet. Pod ním už také nejspíš roste nový nehet, ale než doroste, bude kůže pod ním citlivá. Proto je dobré překrýt ono místo sterilní gázou a zalepit, aby ho nedráždily například boty. Pokud starý nehet ještě nejde bezbolestně odstranit, zafixuj ho gázou a náplastí do původní polohy, aby měl čas se uvolnit sám od sebe, až bude nový nehet dostatečně velký a „vytlačí“ ho.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

oceňuju, že si zjišťuješ další informace předtím než děláš nějaké rozhodnutí. Je fajn, že přemýšlíš nad tím, co by piercing mohl přinést za následky.

Obecně je u piercingu důležité, aby ho prováděl někdo znalý a zkušený v oboru. Tak se dá vyvarovat různým komplikacím jako je infekce, nežádoucí trhliny v kůži, mírné krvácení apod. Někdy však nejde zajistit a předvídat, zda nenastanou jiné negativní odpovědi těla jako je třeba alergická reakce, vyrážka nebo se nevytvoří jizva apod. Ve Tvém věku je také důležité brát v úvahu i to, že některé části těla se ještě vyvíjí a piercing by tak mohl do budoucna způsobit komplikace při vývoji. Konkrétně uši se ve Tvém věku už zřejmě měnit moc nebudou, ale např. nos asi ano. Pokud bys měla nějaké obavy z toho, co může nastat, můžeš požádat mamku, abyste společně zašly ke kožnímu lékaři a vše probraly. Ten by Ti zřejmě dokázal poskytnout podrobnější odpovědi.

Umím si představit, že někdo může zpětně litovat toho, že si nechal piercing udělat, protože mu to například způsobilo nějaké zdravotní komplikace, jak jsem psala, nebo se mu to přestalo už líbit. Nevím však, jak to přesně bude u Tebe. Zároveň je dobré myslet i na to, že po piercingu Ti na kůži zůstane jizva.

Co se týče toho, jestli to bude vypadat cool, na to Ti nedokážu jasně odpovědět. Každému připadá cool něco jiného. Záleží na Tobě, jestli se Ti to líbí. Nedokážu odhadnout, zda to i třeba ostatním kolem Tebe bude připadat cool.

Přejeme Ti klidné dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že si myslíš, že jsi závislá na masturbaci. Píšeš, že to děláš na úkor něčeho jiného, co bys měla/chtěla dělat. Nikde není řečeno, že bys měla masturbovat maximálně jen tolik a tolik, aby to bylo “v pohodě”, je proto těžké určit závislost. Důležité je, že když v tom nejsi spokojená, tak to chceš změnit a jsem ráda, že nad tím přemýšlíš. Je důležité trávit čas tak, aby Ti to vyhovovalo.

V Tvém věku je naprosto přirozené, že objevuješ své tělo a zkoušíš, co Ti dělá dobře a co ne. Objevování sexuality k dospívání patří a s tím se pojí i masturbace. Hodně záleží, co při masturbaci zažíváš, jestli převažuje potěšení a slast, anebo pokud je toho už na Tebe moc. Můžeš se cítit zahlceně, mít výčitky, že to nemáš tak pod kontrolou, jak bys chtěla. Je v pořádku, pokud cítíš obojí.

Zakázat si masturbaci by mohlo přinést zbytečný tlak a nepohodu. Můžeš ale zkusit dělat občas něco místo toho. Říkám si, jestli jsi to už zkoušela a co to bylo? Fungovalo to? Když máš chuť si udělat dobře tělesně, nemusí být školní povinnosti dost na to, aby tuto chuť vyvážily. Můžeš proto zkusit alespoň na chvíli, než se do školy pustíš, uvolnit své tělo jinak. Možná to bude rychlý pohyb, krátké sportování, procházka, běh, jiné cvičení, co máš ráda. Možná si budeš chtít dát jen sprchu, namazat se krémem, jinak se opečovat. Možná si budeš chtít pustit písničku a vytančit, vyzpívat se, něco načmárat, napsat do deníku apod. Možností je víc, můžeš zkoušet, co Ti bude vyhovovat, můžeš to i střídat. Zkus na sebe být laskavá, když to nevyjde vždycky, můžeš hledat a chybovat.

Držíme palce, ať se Ti dobře daří a trávíš čas podle svých představ,

Modrá linka

Ahoj,

díky, že jsi se rozhodl obrátit na Alíka. Chápu, že téma pro tebe může být hodně nepříjemné a citlivé.

Pokud tě trápí neobvykle silný výtok a případně cítíš i jiné obtíže, je rozhodně důležité dojít na lékařské vyšetření. Výtok může mít různé příčiny - některé jsou naprosto běžné, ale jiné mohou vyžadovat léčbu (i když třeba jen krátkodobou).

Rozumím tomu, že návštěva v gynekologické ordinaci pro tebe je nepříjemnou představou. Pokud již na gynekologii chodíš, můžeš zkusit svoji situaci lékaři či lékařce vysvětlit předem emailem. Případně můžeš zkusit najít ordinaci, kde již mají zkušenosti s transosobami a kde budou respektovat tvůj gender. Případně doporučuji obrátit se na organizaci Transparent a požádat je o tip.

Je důležité tvojí situaci nepodceňovat, protože tvoje zdraví je na prvním místě.

Držím palce a pokud budeš potřebovat další podporu, neboj se zase ozvat!

Měj se dobře,
Sbarvouven.cz

Ahoj z Modré linky.

Svěřit se někomu s tím, že si ubližuješ, a říct si tak o pomoc, není vůbec snadné. Chci moc ocenit, že jsi to dokázala a uvažuješ nad tím, co Ti sebepoškozování přináší a co Ti v boji s ním pomáhá, nebo naopak nepomáhá.

Ptáš se, co kamarádce říct, aby Tě pochopila. Myslím, že by ses jí mohla svěřit přesně tak, jak ses svěřila nám. Sebepoškozování skutečně může přinášet úlevu, ale vždy jen krátkodobou, a vede tak k dalšímu nutkání ho opakovat. Dává mi proto smysl, že se ho úplně vzdát nechceš, protože Ti s něčím pomáhá. To, že máš chuť si ublížit, pravděpodobně souvisí s něčím, co se děje kolem Tebe i s tím, co prožíváš, a je to náročné na zvládání. Kontrola kamarádkou pro Tebe tak skutečně může být spíše stresující, dokud svůj způsob zvládání náročných situací nemáš čím nahradit, zvládnout je jinak.

Existuje více způsobů co změnit, abys i tak pociťovala úlevu a klid. Většinou je to pro jednoho příliš, proto nejrychlejší a účinná cesta bývá se s tím svěřit někomu, kdo Ti bude oporou dál a společně budete hledat cesty, aby Ti mohlo být zase lépe. Nejčastěji to jsou odborníci, ale i kdokoliv další, ke komu máš důvěru. Možná máte na škole školního psychologa, za kterým můžeš o přestávce zajít, je zvyklý pomáhat v podobných situacích. Třeba Tě tam doprovodí i kamarádka, můžeš ji o to požádat. Tvé trápení si zaslouží být bráno vážně.

Existuje také mnoho technik, které můžeš zkusit namísto ublížení si. Najdeš je třeba v mobilní aplikaci Nepanikař, nebo tady: Nepanikar.eu. Můžeš je probrat i s odborníkem nebo dospělým. Představa, že by se to dozvěděl někdo další, může být nepříjemná. Chtěla bych Tě ale moc podpořit v tom, ať tomu dáš šanci, abys mohla mít zase hezčí dny, které si zasloužíš. Přála bych Ti, abys mohla postupně se sebepoškozováním přestat a našla jinou cestu úlevy. Na to všechno ale nemusíš být sama.

Jsme tu pro Tebe i na telefonu nebo chatu, pokud by se dělo něco akutně, chtěla by sis popovídat, když budeš mít chuť si ublížit anebo jen chtěla naplánovat další krok. Na vše tam bude víc prostoru, můžeš se ozvat tady https://www.modralinka.cz/ anebo tady https://www.linkabezpeci.cz/.

Moc Ti držíme palce

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ptáš se nás na to, jak probíhá kontrola u nového pediatra. Každý lékař pracuje jinak, proto nejde říct, jak to má Tvůj nový lékař či lékařka. Nejčastěji se setkáš s tím, že Tě zváží, změří, zkontrolují Ti zrak a sluch, poslechnou srdce a možná další základní vyšetření, a zeptají se Tě na to, jak se Ti daří a zda nemáš nějaké zdravotní problémy. Nedokážu Ti však říct, zda se budeš svlékat do prádla. Napadá mě, že je možné se před prohlídkou zeptat sestřičky nebo lékaře/ky, co Tě čeká, abys byla klidnější a případně je požádat, zda si můžeš nechat oblečení, nebo být v ordinaci sama bez rodičů. To s nimi lze vyjednat předem, a pak doktora/ku požádat, zda by to rodičům mohli neříkat. Nevím ale, jak budou reagovat. Za zkoušku to, myslím, stojí.

Pokud jde o jizvy, jak jsme Ti již psali v minulé zprávě. Jizvy, které máme na těle, se hojí postupně a nejdou zcela skrýt. Můžeš se o ně starat, aby se lépe hojily, zároveň na kůži zůstávají. Rozumím, že máš strach z reakce lékaře/ky. Zároveň si říkám, že jim můžeš říct, co zažíváš a společně můžete vymyslet, co pro sebe můžeš udělat. Lékař nebo lékařka Ti mohou doporučit psychologa/psycholožku, se kterými můžeš mluvit o tom, co Tě trápí a jak se cítit líp. Můžete tak společně hledat pomoc, kterou si zasloužíš.

Přejeme Ti, ať to u pediatra jde dobře.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

sebepoškozování vnímáme jako záměrné ubližování sobě samému - jako určitý nezdravý způsob, jak se vyrovnávat se svými problémy. Může nabývat různých podob, jako třeba i omezování se v jídle. Přemýšlím, co Tě k zamezování jezení vede. Důležité ale je, jak se ve chvíli, kdy si jídlo nedovolíš, Ty sám cítíš, co v Tobě prožitek bolesti vzbuzuje. A jestli to sám jako sebeubližování vnímáš. Ať už Ti pociťovaná bolest přináší úlevu od náročných chvílí, či se za tím skrývá něco jiného, přála bych Ti, abys měl pro sebe prostor a možnost nalézt zdravější způsoby vyrovnání se s tím, co Tě nyní tíží.

Doporučím Ti článek Linky bezpečí, kde se o tématu sebepoškozování dozvíš více (https://www.linkabezpeci.cz/poradna/sebeposkozovani). A stejně jako kolegové v reakci na Tvé minulé dotazy, Tě i já povzbudím ve vyhledání odborné péče, kde by Ti zmiňovaný prostor vše prozkoumat mohl být nabídnut.

Pěkné dny.

Modrá linka

Ahoj, díky za dotaz. Celý život se učíme, jak nejlépe pracovat se svým vlastním tělem. A jeden z těch aspektů je právě to, jak unavení nebo naopak odpočatí se cítíme. Správně píšeš, že není ideální spoléhat na jednorázové věci typu káva a energetické nápoje. Co dalšího vyzkoušet?
Cvičení: Krátká a pravidelná rozcvička, sport, běh, plavání... to všechno ti může dodat energii. Zní to jako paradox, vždyť by tě to mělo spíš unavit. Ale tělo si zvykne na tu námahu, přepne se do „akce“ a funguje to jako rychlé probuzení i jako dlouhodobá strategie.
Sprcha: Studená sprcha může člověka probudit a nabudit. Není to pro každého, ale někteří lidé na tento rituál nedají dopustit.
Voda: Sklenice obyčejné vody, a hlavně dostatečná hydratace celý den, může snížit únavu.
Spánek: To nejdůležitější jsem si nechal na konec. Spánek. Lidé jej často podceňují, a mladí lidé obzvláště. Přitom právě v dospívání lidské tělo potřebuje více spánku. Podle některých výzkumů by mladí lidé (teenageři) měli spát devět až deset hodin denně. Když člověk dlouhodobě nespí, spí špatně nebo málo, tak se cítí unavený, má problémy se soustředěním a vůbec je takový malátný a zpomalený. Pravidelný spánek v dostatečném množství je velmi silná páka nejen proti únavě. Tak hodně štěstí a dobrou noc!

Ahoj,

díky, že jsi napsal. Chápu, že to může být pro tebe náročná situace, kterou chceš vyřešit co nejlépe. Rozumím tomu, že chceš jít do tanečních jako kluk, a ne jako holka.

Je skvělé, že máš kolem sebe podporující lidi – to je moc důležité! Píšeš ale, že nejsi tak úplně out. To je přirozené - každý by si měl vždy rozhodnout, komu tuto osobní informaci chce sdělit. Pokud mezi lidi, kterým jsi to sdělil, patří rodiče a kamarádi, s nimiž půjdeš do tanečních, bude hledání řešení s tanečními jednodušší. Pokud okolí o tom, že jsi trans ví, bude tě jistě více podporovat v tom, abys i v tanečních mohl vystupovat jako kluk.

Každé taneční mohou fungovat trošku jinak, takže bude záležet na konkrétní taneční škole nebo kurzu, kam se budeš chtít přihlásit. Mají svá pravidla, je nutné vyplnit oficiální přihlášky, škola musí ručit za pravidla i směrem k ostatním zúčastněným... To znamená, že je nutné, aby jsi zjistil, jak to funguje v taneční škole, kam se chceš přihlásit. Zkus se zeptat předem, jak přistupují k trans lidem. Můžeš to udělat osobně, emailem nebo telefonicky, a nemusíš hned říkat, že jsi to ty, pokud nechceš.

Pokud se ukáže, že do tanečních můžeš nastoupit jako kluk, nezaručí ti to, že se nedostaneš do situací, které budou nepříjemné. Doporučuji ti předem promyslet, o jaké situace by mohlo jít, jak bys mohl reagovat a případně o jakou pomoc a koho bys mohl požádat. Díky tomu tě pak takové situace lépe zvládneš.

Pokud se naopak ukáže, že nelze do tanečních jako kluk nastoupit, nebuď z toho zbytečně smutný. Zkus požádat o to, aby ti důvody vysvětlili. Možná bys s některými důvody mohl pro příští rok, kdy bude opět šance začít do tanečních chodit, něco udělat tak, aby přihlášení bylo možné.

Kdyby to šlo, promluv si s někým, komu věříš. Jestli máš kolem sebe někoho z rodiny, kamarádů nebo vyučujících, s kým můžeš mluvit o tom, jak se cítíš, mohli by ti pomoci zjistit, jak by to šlo zařídit. Bývá dobré mít někoho, kdo ti „kryje záda“.

Držíme ti palce a určitě jsme tu pro tebe, kdybys chtěl něco probrat. Můžeš napsat zase na Alíka nebo do poradny Sbarvouven.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz