Ahoj z Modré linky,

v Tvém dotazu zaznívá více otázek, je vidět, že se Ti toho teď honí hodně hlavou. Pokusím se Ti tak postupně na všechny z nich odpovědět.

Zdá se, že se snažíš být ke svému okolí velmi férová a citlivá. Je v pořádku spolužáka odmítnout, pokud o vztah s ním nemáš zájem. Zároveň je zcela v pořádku, pokud Ti dá on svůj zájem najevo. Zalíbení si nevybírá - neovlivníš to, kdo se do Tebe zamiluje, stejně tak jako spolužák neovlivní své zakoukání do Tebe. Není proto důvod, aby jste za to schytali posměch od spolužaček. Chápu ale, že Tě děsí, že taková situace nastane. A pokud by se tak stalo, poradím Ti jen zkusit zůstat klidná a kamarádkám dát najevo přesně to, že láska si nevybírá a každý má právo rozhodnout se, s kým se chce nebo nechce bavit.

Je úplně normální, že se Ti někdo jiný líbí, i když jsi třeba napsala jinému klukovi, že na vztahy zatím nechvátáš. Co se týče naznačení Tvého zájmu o něho, můžeš začít postupně. Třeba se na něj usmát, začít ho častěji zdravit, na něco se ho zeptat, nebo s ním víc mluvit, když je příležitost. Případně si ho i přidat na sociálních sítích a sem tam mu něco lajknout. Tím mu dáš najevo, že Ti přijde fajn, aniž bys musela říkat něco přímo. A pokud Tě odmítne - to se nemusí, ale může stát. Každý z nás se někdy líbí někomu, komu se líbí zase někdo jiný – to k tomu prostě patří. Můžeš pak vše probrat s mamkou nebo kamarádkami ze skautu a společně přijít na to, jak se s odmítnutím vypořádat.

Co se týče zápisků do školy - napadá mě holkám zkusit vysvětlit, že je pro Tebe důležité zápisky mít dříve, aby ses na to mohla před školou podívat. Klidně zmínit i to, že, když je potřebují poslat ony, pro ně to děláš co nejdříve - upřednostňuješ je před jinými aktivitami, a je fér očekávat od nich to samé. Přála bych Ti, aby Ti tento rozhovor s nimi pomohl a holky se tak vynasnažily vyjít Ti vstříc. Ochotu druhých lidí si ale bohužel vynutit nemůžeme. Případně lze zkoušet o zápisky požádat jiné spolužáky.

Rozumím, že Tě mrzí, když jsi bez dvojice a musíš k tomu snášet nepříjemné poznámky učitelky. Napadá mě zkusit oslovit někoho už teď. Třeba tu třetí kamarádku, nebo klidně i někoho dalšího ze třídy, s kým si byť jen trochu rozumíš, a též nemá nikoho do dvojice. Společně Vám tak může cesta autobusem rychleji utíkat. Popřípadě mě napadají i jiné alternativy, jak se v buse zabavit - zkusit si vzít zajímavou knížku, kreslit si, poslouchat oblíbenou hudbu a nebo si s holkami sednout na zadní pětku, kde můžete sedět všechny tři spolu. To by se, myslím, mohlo s paní učitelkou domluvit předem.

Přijde mi důležité to, že máš své blízké kamarády ve skautu a jsou pro Tebe těmi pravými. To je hodně cenné. Ve třídě se vztahy mohou měnit, zároveň je to prostředí, ve kterém Tě se spolužáky nemusí až tolik věcí spojovat. Není nic špatného na tom, když si nejvíc rozumíš s lidmi mimo třídu.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že si umíš napsat o radu, když Tě něco trápí. Nedivím se Ti, že přemýšlíš nad tím, jaké to bude v létě, zda budeš mít s kým trávit čas.

Chci Tě nejprve ujistit, že je v pořádku mít méně přátel. Každý to má jinak - někdo tvoří vztahy rychleji a má kolem sebe více lidí, někdo pomaleji a třeba má vztahů méně, ale mnohdy jsou to vztahy hlubší a pevnější. Nic z toho není špatně.

Ptáš se, jak se dostat k dalším lidem. V prvé řadě mě napadá, zda máš v létě nějaké plány, jedeš na nějaký tábor, akci a podobně. To bývají moc fajn příležitosti k seznámení - často tam můžeš najít lidi, kteří mají podobné zájmy jako Ty - tím můžeš začít konverzaci. Obecně není jasný návod na to, jak se bavit s více lidmi nebo být oblíbenější. Chápu, že bys to chtěla, to je přirozené, zároveň však každý tvoří vztahy trochu jinak - někdy nás spojí podobné zkušenosti, jindy podobné zájmy, hodnoty nebo i jen prosté okolnosti - že nás třeba posadí učitelka vedle sebe nebo máme stejnou cestu do školy apod. Mnohdy nejde vytvářet vztahy na sílu, ale tvoří se spontánně. Můžeš k tomu takto přistupovat - využívat příležitostí, kdy Tě někdo někam pozve nebo stojíš s někým ve frontě a tak dále, ale netlačit na to. Věřím, že postupně pak najdeš další lidi, se kterými budeš moci trávit čas.

Co se týče koupáku a menstruace - je na Tobě, co je Ti pohodlné - existují i menstruační plavky, tampóny a další pomůcky, které umožňují jít do vody i s menstruací. Říkám si, zda toto můžeš probrat i třeba s mamkou nebo jinou dospělou ženou - mohli by Ti třeba i říct, jakou ony mají zkušenost a jak tyto situace řešily.

Nevím, jestli se dá zeptat nějak nenápadně své nejlepší kamarádky, zda už dostala menstruaci. Podpořila bych Tě spíše v tom se jí zeptat napřímo. Chápu, že se možná obáváš té reakce, ale mnohdy je lepší, když menstruace není tabu a je to téma, o kterém se můžete otevřeně bavit. Není to nic, za co by ses měla stydět.

Přejeme Ti hezké vztahy.

Modrá linka

Ahoj,

díky, že nám píšeš. Je dobře, že hledáš kamarády, kteří tě chápou. Není ani tolik důležité, jestli jsi therian, hlavní je, že chceš s někým sdílet společné zájmy a být sám sebou.

Obě tvoje otázky jsou moc důležité. Ptáš se, jak najít theriany v okolí. Plakáty nejsou špatný nápad, ale máš pravdu, že by se mohli ozvat i lidé, kteří by na tebe mohli být nepříjemní a zranit tě. Ani internet ale nemusí být úplně bezpečný. Někdy lidé najdou kamarády na fórech, kam chodí lidé podobných zájmů. Existují therian skupiny. Když bys v nich byl aktivní, možná se ozve někdo z tvého okolí. Ale samozřejmě platí, že sociální sítě jsou pro starší a je potřeba se na nich chovat opatrně.

Možná není nutné vůbec hledat jiné theriany. Určitě máš nějaké další zájmy, které by tě bavilo s novými kamarády rozvíjet. Nezapomínej, že kamarádi nemusí být jen theriani – někdy si nejlíp rozumíš s lidmi, které bys nečekal.

Tvoje druhá otázka je, jak oslovit tu holku ze školy, kterou neznáš. Úplně chápu, že se stydíš. Zkus malý krok – třeba se jen usměj nebo pozdrav. Když budeš mít odvahu, můžeš se jí zeptat na něco, co máte společného ve škole a tím zapříst hovor. Taky bys mohl říct něco jako: „Ahoj, slyšel jsem, že jsi možná taky therian – je to pravda?“ Důležité je být přátelský a nenutit se do ničeho, co ti není příjemné. A zároveň dát čas, abyste se mohli postupně poznávat.

Buď trpělivý, časem se ti určitě podaří najít nové kamarády.

Držím ti palce,
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj z Modré linky.

Když jsem si četla Tvou zprávu, hned jsem si pomyslela, že by se Ti nikdo neměl posmívat, pomlouvat Tě nebo být na Tebe zlý. To si opravdu nezasloužíš. Věřím Ti, že když se takhle chová někdo, na kom Ti záleží, třeba Tvoje nejlepší kamarádka, hodně to bolí. Je to těžké, protože ji nechceš ztratit, ale zároveň Tě její chování zraňuje. Skutečná kamarádka by Tě ale neměla shazovat nebo Ti ubližovat.

Nedivím se, že je Ti z toho smutno a vyvolává to v Tobě zmatek. Je moc důležité, že ses svěřila. Nikdo by neměl zůstávat na takové chvíle sám. Přemýšlím, jestli se v tom přátelství vlastně ještě cítíš dobře. Když Ti ubližují lidé, kteří Ti byli blízcí, je těžké dělat a věřit, že se nic neděje. Smutek, který cítíš, je normální a může být znamením, že se něco děje špatně. Věřím, že Tvé pocity Tě navádějí tak, jak nejlépe umí a je důležité je poslouchat. Pokud Ti něco ničí psychiku, není v pořádku, aby se Ti to muselo dít i dál.

Ptala ses, jak se naučit říkat ne. Chápu, že to není vůbec jednoduché. Věř mi, že spousta lidí se to učí celý život. Myslím si ale, že právě Tvoje laskavost a ochota pomáhat mohou být Tvou silnou stránkou. A zasloužíš si, aby kolem Tebe byli lidé, kteří si Tě za to budou vážit. Můžeš zkusit třeba při nějaké další příležitosti říct ne, když budeš cítit, že je to něco, do čeho se Ti nechce. Můžeš si pak všímat, jak ses u toho cítila, a možná Tě to povzbudí zkusit to znovu. A hlavně, moc bych Ti přála, abys mohla svou energii směřovat vůči takovým kamarádům, kteří Tě respektují a váží si Tě za to, jaká jsi.

Přejeme Ti, aby pro Tebe kamarádství byla nadále jen příjemná.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s neshodami s kamarádkou. Odmítla Tě při aktivitách ve škole, zároveň po Tobě chce třeba svačinu. Je pro Tebe těžké říct ne. Je mi taky líto, že máš pocit, že s Tebou spolužáci nechtějí být při skupinovkách.

Nedivím se, že z toho všeho pak můžeš být naštvaná, zklamaná, smutná, cítit se osaměle a zažívat další pocity, které mohou působit nepohodu. Pokud na to je čas a chce se Ti, přijde mi úplně v pořádku, se k tomu vrátit a kamarádce říct, že jsi byla zklamaná, když s Tebou nechtěla být ve dvojici. Když něco druhý odmítne, je potřeba to respektovat. Zároveň když později ona chce něco od Tebe, může to vyznít nefér, když to vyžaduje. Je na místě říct jí ne. I když to není vůbec snadné, možná bys mohla zkoušet v takových chvílích poznávat, co Ti opravdu je a není příjemné, že to bylo něco pro Tebe přes čáru apod. Můžeš se za sebe postavit a říct to dle sebe.
Napadá mne, že s tím by se dalo zajít i za školní psycholožkou, pokud ji ve škole máte. Možná by bylo fajn, kdyby sis o tom promluvila s rodiči, babi s dědou nebo další lidmi, kterým důvěřuješ. Se situacemi, kdy je potřeba se vymezit, má zkušenost většina lidí a mohli by Ti říct, co pomohlo jim. Také si tom můžeš něco přečíst na netu pod klíčovým slovem asertivita.

Přijde mi taky úplně v pořádku, pokud necítíš víc sympatií k někomu ze třídy, hledat kamarády i jinde na kroužcích, mimo školu apod. Přála bych Ti, abys ve třídě, ve škole i mimo ni, mohla nacházet a poznávat kamarády, ke kterým budeš mít důvěru a kde budeš stejně dávat i dostávat. Zasloužíš si to.

Držíme palce,

Modrá linka

Milý pisateli,

děkujeme za důvěru. Chování dětí vůči tobě není správné, nikdo by se ti smát kvůli tvému postižení neměl. Každý má nějaké své potíže, skryté či otevřené a každý může mít něco, kvůli čemu by se mu druzí smát mohli. To, že se ti druzí smějí, může vypovídat spíše o nich samotných. O tom, že i oni sami mají svůj problém a ventilují to tím, že odvrací pozornost na někoho, kde jsou potíže více viditelné. Rozumím tomu, že je to nepříjemné ale zkus to nebrat osobně, zkus si od toho držet odstup a spíše to ignorovat. Zaměř se na osoby, se kterými máš přátelské vztahy, které tě podporují a se kterými si rozumíš. Každé postižení má i svou stránku, která tomu člověku dává nějaké přednosti, třeba větší citlivost vůči druhým nebo silnou vůli a vytrvalost, odolnost atd. Zkus se zaměřit na to, co ty sám u sebe vnímáš jako své silné stránky, své přednosti, co máš u sebe rád, co ti funguje, co se ti daří. Věnuj se svým zájmům a koníčkům, vnímej, co máš rád ve škole atd. Tvůj svět není daný pouze tím, že máš postižení ale je mnohem bohatší a široký. Máš v něm své místo a určitě i své osobité schopnosti a vlastnosti, které jsou pro mnoho lidí přitažlivé. Objevuj proto svůj svět, v jeho plné šíři a osobám, které se ti smějí kvůli tvému postižení dej jen malý či žádný prostor ve tvé světě. Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika

Ahoj z Modré linky.

Věřím, že Ti na kamarádce hodně záleží, taková představa by asi leckoho trápila.

Je určitě možné, že si najde další kamarádky nebo kamarády i mezi novými spolužáky. Jsem ale přesvědčená, že existují způsoby, jak to zkusit zvládnout nebo se na takovou situaci připravit. Vzhledem k tomu, že jste nejlepší kamarádky, mohlo by být fajn zkusit si o tom promluvit už teď. Sdílet s ní svou obavu a zároveň touhu zůstat kamarádkami i nadále. Pokud by k tomu potom skutečně došlo, můžete si třeba vytvořit společný plán, jak se i nadále setkávat a zůstávat v kontaktu - třeba nějaký pravidelný společný koníček, pevně daný společný čas na hovory a podobně. Ačkoliv mohou být rozdílné školy takovou pomyslnou překážkou, kterou bych nerada znevažovala, i ta se dá překonávat, když je přátelské pouto pevné. Může vás to sice stát víc sil a zvyku, zkoušení různých možností, které vám oběma budou vyhovovat, ale věřím, že spoustu jiných přátelství už navzdory podobným situacím vydrželo.

Přejeme vám hodně štěstí a hezkých společných chvil i nadále.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

Věřím, že když máte s ostatními spolužačkami tak blízký vztah, kdokoliv další ho může velmi snadno narušit. Možná Tě zraňuje i to, že nemáš tolik důvěrného prostoru se svými nejbližšími kamarádkami. Dává mi smysl, že potřebuješ trávit čas pohromadě tak, jak je Ti příjemné, i pro Tebe to je pravděpodobně zdrojem, který Ti dodává sílu. Mám pocit, že Tvé pocity jsou v této situaci pochopitelné a necítíš je proto, abys ji ranila nebo ublížila. Jen se snažíš chránit něco, co je pro Tebe hodnotné.

Než zodpovím Tvůj dotaz, běží mi hlavou jedna myšlenka. A to sice, že pro Vaši spolužačku může být zkušenost přátelství a upřímnosti velmi důležitá. Sama to pravděpodobně nemyslí zle a těžko říct, jestli ví, že svým způsobem narušuje něco, na co jsi s kamarádkami zvyklá. Možná jste jí jen hodně sympatické a rozhodla se vám svěřit svou důvěru. A tak si i ona zaslouží poznat váš pohled a vysvětlení toho, proč v některých chvílích spíše upřednostníte setkání jen ve čtyřech.

Napadá mě, jestli nechceš své dojmy sdílet i s ostatními kamarádkami? Vím, že zmiňuješ, že si přijdeš jako nejhorší člověk na světě, ale já si myslím, že Ti na Tvých spolužačkách a na tom, co spolu máte, spíše jen doopravdy záleží. Proto bych Tě chtěla podpořit sdílet tento pocit s nimi a zeptat se, jak to samy vnímají. Partu tvoříte všechny, a tak může být důležité dohodnout se na nějakém společném řešení. Třeba se najdou situace, kdy její přítomnost nebude vadit (a dokonce bude možná i vítaná), a naopak si můžete vytvořit pravidla na aktivity, které chcete podnikat jen ve čtyřech. Kdybys jí sama ráda řekla, že si nepřeješ, aby se k Vám přidávala, nedokážu Ti zaručit takové řešení, které by jí třeba neublížilo, nebyla by z něj smutná. Je vlastně přirozené být v takových chvílích smutný a těžko předpovídat, jak by sama reagovala. Možná může být fér svěřit se jí s tím, jak to upřímně sama vidíš. Tedy s tím, že bys potřebovala čas jen se svými nejbližšími kámoškami o samotě, ovšem přijde Ti (nezávisle na tom) jako fajn člověk. Věřím tomu, že i když si s ní třeba Ty sama nemusíš tolik rozumět, můžeš jí to sdělit upřímně a citlivě - a i tak, aby výsledek vyhovoval všem.

Přejeme Ti v kamarádství hodně hezkých chvil,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

Zní mi to, že musí být náročné se v chování kamarádek vyznat, když se každou chvíli chovají jinak. Je mi líto, že si Tě nevšímají a berou Ti Tvé věci. I když to je třeba i z legrace, není v pořádku, aby Ti Tvoji kamarádi brali věci. Je obdivuhodné, že se snažíš vycházet s ostatními a být k nim laskavá, ale přátelství by mělo být vzájemné, neměla bys mít pocit, že Tě někdo využívá nebo že musíš dělat něco, co Ti není příjemné. Když říkáš, že neumíš říct ne - představuju si, že to může být mnohem těžší, když jde třeba o jediné kamarádky, které ve škole máš. Dává smysl, že si tohle přátelství nechceš nechat utéct a děláš nejvíc, co teď dokážeš.

O to těžší potom musí být školu každý den zvládat. Proto mě napadá, jestli máš někoho, komu by ses s tímhle trápením mohla svěřit, třeba nějakého takového člověka, kterému důvěřuješ a se kterým bys mohla vymyslet, jak to pro sebe ve škole udělat o něco příjemnější, i třeba s ohledem na to, že se Ti ostatní smějí. Může to být třeba oblíbený učitel/učitelka, výchovný poradce/poradkyně nebo školní psycholog/psycholožka. Říkám si, že by bylo fajn svěřit se i někomu doma, aby Tě mohli podpořit a vymyslet s Tebou, jak situaci můžeš řešit. Moc bych Ti přála, abys na to nemusela být sama, zasloužíš si takové kamarády a prostředí, díky kterým se budeš moct cítit dobře.

Přejeme Ti klidné dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš o kamarádství a s tím souvisejícími těžkostmi, které prožíváš. Kamarádka se s Tebou baví, ale občas se na Tebe naštve a chvíli se s Tebou nebaví. Váháš, jestli se s ní nadále bavit, anebo jak kamarádství zlepšit.

Nedivím se, že přemýšlíš, jak se k tomu, co se děje mezi Tebou a kamarádkou, postavit. Na jednu stranu si představuji, že jsi ráda, že ji znáš a bavíte se spolu, na stranu druhou asi není příjemné, když se na Tebe takhle naštve, nebaví se, dělá si z Tebe srandu. To máš plné plné právo být taky naštvaná, smutná, zklamaná… Kamarádství s sebou může nést hezké i těžší chvíle, jako každý vztah. Odpověď na to, jestli se s ní dále bavit si dáš postupem času jen Ty sama, nejde v tom poradit a ani by to neuměl nikdo jiný rozhodnout tak dobře jako Ty. Je normální, že ji můžeš vnímat jako super a zároveň uvažovat, jestli se s ní stále bavit.
Říkám si, jestli máš možnost, když se s Tebou nebaví, říct jí, že tomu možná nerozumíš, že bys potřebovala vědět víc o tom, co se jí stalo. Klidně jí taky řekni, jak se v tom cítíš Ty. Možná z toho jsi zmatená, možná je to nečekané, možná tušíš, o co jde a ráda by ses o tom s ní pobavila víc. Možná vycítíš, že teď není dobrá doba na mluvení a nebudete se nějakou dobu kontaktovat. Později to bude třeba snazší, protože uplyne nějaký čas. Možností, jak to celé bude dál, je spousta.

Říkám si, že může být těžké zvládnout dobu, kdy se cítíš úplně sama. Jestli na to budeš mít chuť, zkus se v tu chvíli, třeba v tělocviku, porozhlédnout kolem, jestli je to opravdu tak. Možná by se dalo přidat k někomu, koho ještě tak dobře neznáš. I když jste se třeba ještě nikdy víc nebavili, můžeš zkusit oslovit někoho, kdo Ti je vlastně sympatický. Chce to kus odvahy, ale může to stát za to. Může být moc fajn poznávat nové lidi a bavit se s dalšími zase trochu jinak, než jsi zvyklá.

Držíme palce, ať Ti kamarádství přináší víc radostí než starostí.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je mi líto, čím si ve třídě procházíš. Nezdá se mi vůbec v pořádku, jak se k vám s Hedou spolužáci chovají. Nikdo by vám neměl dávat přezdívky, ani se vám smát. Zdá se mi, že na sobě teď možná musíš cítit velký tlak, jako by sis musela vybírat mezi dvěma lidmi, které máš ráda. Když si Tvou zprávu čtu, opravdu bych Ti přála, abys kolem sebe mohla mít hlavně takové lidi, kteří se k Tobě chovají hezky a s respektem.

Co se týče Jindry, napadá mě, že může být fajn si vzájemně promluvit, jak to mezi sebou teď vlastně máte. Najít si společně nějakou chvíli klidu a vyříkat si, jak se cítíte. Uvidíš, na co se sama budeš cítit. Možná pro Tebe bude příjemnější mu napsat a svěřit se mu, že by ses ráda bavila i dál, protože si ho vážíš. Nevím, jak zareaguje, ale zdá se mi, že váš rozchod je stále spojený s mnoha otazníky. Třeba vám takový hovor oběma pomůže si věci vyjasnit.

Je taky vidět, že jsi dobrá kamarádka a na Hedě Ti hodně záleží. I Heda Tě má bezpochyby moc ráda, když Ti přeje to nejlepší a je ochotná obětovat vaše přátelství, aby ses netrápila. Myslím si, že to nejvýznamnější už děláš, tedy zůstáváš s ní a dáváš jí tak najevo, že je pro Tebe nejdůležitější. Opět mě na Tvůj dotaz nenapadá jako odpověď nic jiného než upřímný rozhovor s Hedou o tom, že je pro Tebe důležitější přátelství s ní, než oblíbenost v kolektivu.

Běží mi ještě hlavou to, jak Ti ve třídě a ve škole vlastně je. Může být fajn se s tím, co prožíváš, svěřit někomu z učitelů, školnímu psychologovi, výchovnému poradci... Zkrátka nebýt na to sama a říct si o podporu někomu dospělému, když by toho na Tebe už bylo příliš. Je důležité, aby ses ve škole mohla cítit dobře a bezpečně.

Držíme Ti palce, ať je Ti mezi spolužáky zase o něco lépe.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že hledáš způsob, jak zlepšit vztah se svým nejlepším kamarádem. Vidím, že Ti na Vašem přátelství záleží a mrzí mě, že jste se teď vzdálili, musí to pro Tebe být náročné.
Vidím, že se to děje od doby, co začal chodit s holkou, kterou jsi odmítl. Přemýšlím, jestli jsi měl možnost s kamarádem mluvit o tom, jaké to pro Tebe je, když už nejste v kontaktu. Myslím, že říct nebo napsat mu, že Ti Vaše přátelství chybí a promluvit si o tom, by mohlo být fajn. Může to být příležitost jak si ujasnit, co se děje, případně si promluvit i o Tvých podezřeních, že ho jeho holka navádí proti Tobě a vše si v klidu vysvětlit. Upřímná komunikace mi přijde jako fajn způsob, jak se můžeš pokusit zjistit, co se děje a vyjádřit, jak to máš Ty.

Občas se taky může stát, že se když začneme být ve vztahu, přátelství věnujeme méně energie a nový vztah nás pohltí - přátele máme najednou na druhé koleji. Nevím, zda je tohle zrovna jeho případ. Přemýšlím nad tím, že pokud mu na jeho vztahu záleží, může i pro něj být náročné to, že jeho holka předtím stála o Tebe. Tohle jsou ale jen moje domněnky a při společném rozhovoru můžeš přijít na to, co se děje a pokud i on bude mít zájem být Tvým kamarádem, můžete najít způsob, jak to může fungovat, i když má holku.

Přejeme Ti, ať se brzy ohledně situace s kamarádem cítíš lépe.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

věřím, že může být frustrující nerozumět tomu, co ostatní baví nebo co říkají. Každý jsme jiný a máme odlišné zájmy, způsob vyjadřování i odlišný smysl pro humor. Je v pořádku nenutit se do věcí, které pro Tebe nejsou přirozené a zůstat zkrátka takový, jaký jsi.

Někdy se ale může stát (tak, jak to možná teď prožíváš i Ty sám), že si člověk kvůli různým odlišnostem se svými vrstevníky, které má na blízku (například ve škole) nerozumí. Pokud by ses jim chtěl více přiblížit, můžeš si zkusit vybrat 1 nebo 2 věci, o kterých víš, že je baví, a zkusit se o nich dozvědět trochu víc. Případně si zkusit vyhledat slovníček pojmů mladých lidí. A vzít to jako příležitost obohatit se novými věcmi.

Někdy naopak může být dobré obklopit se takovými lidmi, kteří mají podobný pohled na svět, jako Ty sám. Napadá mě zkusit navštěvovat nějaký zajímavý kroužek, který by Tě bavil, a kde bys zároveň mohl narazit na přátele, se kterými Tě bude spojovat právě společný zájem.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

rozumím tomu, že poslouchat, jak si kamarádky neustále stěžují, že jsou tlusté, může být únavné. Věřím, že to může být možná i matoucí, pokud Ty sám kamarádky vidíš jako hubené, ale ony se ve svých očích vnímají jinak.
Někdy může pomoci zkusit pochopit, proč to tak kamarádky mají - některé holky potřebují potvrzení od okolí, že jsou pěkné a toto může být jedna z cest, jak jej získat. Pro jiné to může být zvyk - pokud se porovnávají druhé holky, začnou se porovnávat i ony samotné. A u některých to může vést k větším potížím ohledně vnímání svého těla a potřebě vyhledat odbornou péči. Pokud by sis přál zjistit, proč je váha pro Tvé kamarádky natolik důležitá, že ji stále řeší, zkus se jich na to zeptat.

Můžeš jim i zkusit říct, že Ti je nepříjemné, když svůj vzhled neustále probírají. Napadá mě je zkrátka požádat o změnu tématu a začít se bavit o něčem jiném - můžeš sám navrhnout to, co by Tě bavilo s nimi probírat. Nebo během rozhovoru zkusit začít jen tak nenuceně mluvit o něčem zábavném a zajímavém pro všechny. Případně jim samotným můžeš dát možnost přijít s nějakým návrhem o čem jiném si povídat.

V případě, kdy by kamarádky Tvé přání nerespektovaly, a dál svou váhu probíraly, vždy máš možnost ze společného povídání odejít. Není Tvou povinností setrvávat u rozhovorů, které Ti jsou nepříjemné. Ani v případě, kdy se jedná o Tvé kamarádky.

Pěkné dny,

Modrá linka

Milý pisateli,

děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že máš pochybnosti o tom, jestli bylo dobře, když jsi se zastal jedné dívky, proti které jsou ostatní ve třídě zaměření a pomlouvají jí. Začali díky tomu pomlouvat i tebe. To, že jsi se zastal své kamarádky byla od tebe určitě správná věc. A věřím ti, že je ti to nepříjemné, když nyní pomlouvají i tebe. Podle toho, co píšeš ale vnímám, že tyto dívky z nějakého důvodu pomlouvají často a rády. Bude lepší nebrat jejich pomluvy vážně a zkusit si jich nevšímat. Zkus si říci, že pro tebe nemají žádnou váhu. Zaměř se ve třídě na osoby, se kterými máš dobré vztahy a rozumíš si s nimi. A pokud tě to nyní hodně trápí a potřebuješ se s tím svěřit, což může být úlevné, tak bych ti doporučila třeba školního psychologa nebo třídní učitelku, pokud jí důvěřuješ. Být denně vystavený pomlouvání není příjemné a vytváří to zbytečné napětí, ve kterém pak jsi celý den. Bude tedy dobře, když o tom někomu řekneš, není to ostuda. A třeba třídní učitelka by měla vědět, že ve třídě nejsou zase tak dobré vztahy, jak jí některé osoby říkají. Postav se sám za sebe. Udělal jsi správnou věc a pomlouvání není dobré mezilidské chování.
Držím ti palce. Poradce Centra Locika